Deriváty zárodečných listů: EKTODERM. a) povrchový ektoderm - epidermis, kožní adnexa, krycí epitel, žlázky dutiny ústní a nosní, gl. parotis, sklovina, epitel zevního zvukovodu a bubínku, blanitý labyrint, čočka, adenohypofýza, epitel terminální části canalis analis a mužské urethry, myoepitelové bb. žlá Tkáně se vyvíjejí ze zárodečných listů a z mesenchymu procesem označovaným histogeneze v průběhu embryonálního vývoje jedince. Zárodečné listy jsou tři - ektoderm , entoderm a mezoderm a vyznačují se tím, že jejich buňky se navzájem těsně dotýkají
Proliferace zárodečných listů [upravit | editovat zdroj] Vývoj zubu je souhrou proliferace dvou zárodečných listů - ektodermu a mezenchymu. Tyto dva listy se zároveň navzájem podněcují k aktivaci vyzrávacích schopností. Nejprve je vytvořena primitivní jamka ústní - stomodeum tridermon = ze tří zárodečných listů nádor trofoblastu = postgestační trofoblastická nemoc choriokarcinom = nádor většinou z placentárního trofoblastu, někdy teratogenního původ
Z těchto zárodečných listů se vytvoří všechny tkáně a orgány. Patří sem vločkovci, houbovci, žahavci, žebernatky a morulovci. Kmen Vločkovci. mohou se hodit do mixéru, oddělené buňky se najdou a uskupí se zase zpátky; žijí ve vodě u pobřeží Rudého moř Oplození vajíčka, rýhování, vývoj a význam zárodečných listů. Ontogeneze člověka, vývoj prenatální a postnatální) Růst a vývoj vývoj - období kdy vzniká něco nového x růst - období kdy se stávající orgány, tělo zvětšují (rosto
Vytvoření 3 zárodečných listů; Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice - základ nervového systému) 2. Embryonální období. Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy; Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad) 3. fáze, kdy se vytvářejí orgány se zárodečných listů; zárodečné listy tvořeny buňkami, které se zde diferencují; ektoderm. pokožka a její deriváty; nervová soustava; začátek a konec trávicí soustavy; mezoderm. svaly; vnitřní kostra obratlovců; pohlavní soustava; srdce a cévy; entoderm. střed trávicí soustavy. Je zahájena 4. týden (člověk) z dříve vyvinutých zárodečných listů: Vývoj orgánových soustav z jednotlivých zárodečných listů: Ektoderm, vnější zárodečný list - epitely, pokožka a její deriváty, čichové buňky, tyčinky, čípky, trávicí (menší část) a nervová soustava Fáze oplození, uhnízdění blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů; trvá asi 3 týdny; již koncem 3. týdne vzniká nervová trubice jako základ nervové soustavy. 2. Embryonální období; vytvářejí se základy všech orgánů; vzhledem k intenzivnímu růstu je v tomto úseku embryo velmi citlivé a vlivem patogenních.
Ze zárodečných listů jsou plně vyvinuté pouze ektoderm a entoderm. Orgánové soustavy hlístů. Povrch těla kryje pokožka (epidermis), cizopasníci mají silnou kutikulu (aby nebyli v těle hostitele natráveni). Trávicí soustava - je trubicovitá, ústní a řitní otvor (anus) a) Dle existence zárodečných listů I. Diblastika - mají ektoderm, entoderm. II. Triblastika - mají ektoderm, entoderm a mezoderm. b) Dle místa vzniku ústního a řitního otvoru I. Prvoústí. II. Druhoústí. c) Dle typu tělních dutin I. živočichové se schizocoelem. II. živočichové s pseudocoele soubory buněk stejného tvaru a funkce. Jednotlivé buňky nejsou schopny samostatné existence. Jejich soudržnost ve tkáních je zajištěna fyzikálními, fyzikálně-chemickými i chemickými vazbami a mezibuněčnými spoji. Tkáně se formují z buněk zárodečných listů už v časném embryonálním vývoji, rozlišovat se začínají už u zárodku ve stadiu neuruly
Ze zárodečných listů vznikají později všechny tělní tkáně a orgány. Z vnitřní vrstvy (entodermu) se vyvíjí základ plic, jater, trávicího systému a slinivky břišní. Z mezodermu (střední vrstvy) se vyvíjí kostra, svaly, ledviny, cévy a srdce Zárodečný list je souhrnné označení pro tři hlavní skupiny buněk, které vznikají během embryogeneze živočichů. Existují tři zárodečné listy: entoderm, ektoderm a mezoderm. Každý z konečných zárodečných listů dává vznik určitým tkáním Z embryoblastu vznikají dvě vrstvy buněk - zárodečné listy - vnitřní endoderm a vnější ektoderm (zárodečný terčík), 3. týden se zvětšuje, vznik zárodečných rýh a mezi vrstvami vzniká 3. vrstva mezoderm - embryo měří kolem 3 mm. Placenta Anatomie a histologie placenty Vývoj embrya Embryo vzniká ze třech. Epitelová tkáň nemá cévní zásobení a za vývoje derivuje ze všech tří zárodečných listů, tj. ekto-, mezo- a entodermu. 4.1 Obecné znaky epitelové tkáně Epitelové buňky jsou většinou bohaté na cytoplazmu a zaujímají velmi rozmanité tvary, od plochého přes kubický a cylindrický (vytvářejí-li jednu vrstvu) až po.
Dermoidní cysty jsou rovněž typické pro přední mediastinum, mohou dosahovat velkých rozměrů, někdy až 20 cm. Mají měkkou konzistenci a jsou složeny ze všech tří zárodečných listů (ektodermu, entodermu a mezodermu). Nejčastějším příznakem je bolest vleže, po posazení ustane Pro Novou Medicínu je důležité, že v konfliktně-aktivní fázi reagují orgány dvojím způsobem, podle toho, do které skupiny podle zárodečných listů patří: 1) orgány vznikající z entodermu a část orgánů vznikajících z mesodermu tvoří v konfliktně-aktivní fázi výrůstky, nádory, zvětšují se. Oproti tomu 2.
Jednotlivé typy jsou dány převahou jedné z tělesných tkání vzniklých z jednoho ze tří zárodečných listů (vrstev buněk tvořících lidské embryo) - ektodermu, z nějž při embryonálním vývoji vzniká kůže a nervová soustava; mezodermu, z nějž při embryogenezi vznikají zejména svaly, kostra a oběhová soustava a. - začínají se formovat z buněk zárodečných listů v časných fázích embr. vývoje - rozlišovat se začínají ve stadiu neuruly - v prostorách mezi buňkami - tkáňový mok - zprostředk. látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi - činností buněk vzniká buněčná hmota 3. V embryogenezi z buněk zárodečných listů vznikají tkáně. Spojte, co k sobě patří: Ektoderm svalová tkáň žíhaná Entoderm nervová tkáň Mezoderm krycí epitel smyslový epitel epitel trávicí trubice epitel žlázový 4. Charakterizujte epitely: Stavba - Funkce - Rozdělení - 5
- vznik 3 zárodečných listů - vývoj orgánových soustav Prenatální vývoj. Biologie dít. Formování zárodečných vrstev . Během gastrulace se díky morfogenetickým pohybům a změnám v expresi genů přeskupují buňky a utvářejí finální vrstvy zárodečných buněk, tzv. zárodečných listů, které známe jako ektoderm, entoderm a mezoderm. Důkazem je i fenomén zvaný selektivní buněčná afinita V tomto období ze 3 základních zárodečných listů (ektodermu, mezodermu a endodermu) vzniká množství specifických tkání a orgánů. Je to též období, ve kterém se formuje budoucí hlava a krk zárodku. Základní tkání pro vývoj obličeje zárodku je mezenchym. Ten v oblasti hlavy vzniká z paraxiálního a laterálního. Z každého ze zárodečných listů vzniknou specializované tkáně, z nichž se vyvinou všechny další buňky, později základy všech orgánů a tkání. Vnější zárodečný list (odborně ektoderm) je základem pro nervový systém, kůži a smyslové buňky očí a uší V průběhu ontogeneze se orgány postupně diferencují z jednotlivých zárodečných listů. Určitý orgán vzniká většinou pouze z některé části jednoho zárodečného listu. Méně často se na vývoji orgánu podílí více zárodečných listů (trávící trubice, nadledviny savců). Orgány v organismech dle počtu
zárodečných listů) - trvá do první srdeční ozvy, tedy přibližně tři týdny. Vytváří se placenta, vzniká nervová trubice, která tvoří základ nervového systému. 2. Období embryonální - trvá do dvanáctého týdne a vytváří se v něm základy všech hlavních orgánů mnohobuněčný organismus, ve kterém vznikají ze zárodečných listů jednotlivé tělesné orgány a tkáně. V průběhu ontogeneze rozlišujeme tři základní procesy, které spolu vzájemně souvisí. První je označován jako determinace. Zde se jedná o předurčení postupu vývin PLURIPOTENTNÍ - mají schopnost diferencovat se do buněk všech tří zárodečných listů (ektodermu, entodermu a mesodermu) - tzv. do jakékoliv buňky lidského těla, dále do sebe sama, ale ne již do buňky totipotentní (příkladem jsou např. embryonální kmenové buňky) Tvorba tkání ze zárodečných listů MEZODERM •vazivo •chrupavka •kost endotel srdce, krevních i lymfatických cév, výstelka ledvinových kanálků, výstelka mužského a ženského genitálu, kosterní, hladká a srdeční svalovina EKTODERM •centrální a periferní nervový systém •pokožka •výstelka dutiny ústní ENDODER Epitelová tkáň Původ v embryogenezi ze všech tří zárodečných listů: Ektoderm: pokožka, potní žlázy, výstelka dutin komunikujících s povrchem Endoderm: výstelka trávicího traktu, dýchacího systému, játra, slinivka Mezoderm: výstelka cév (endotel) a tělních dutin (mezotel), pohlavního a močového ústrojí Funkce: krycí, výstelková, absorpční, sekreční.
Oplození - vznik zygoty Rýhování oplozeného vajíčka (mitotické dělení buněk) Blastogeneze Rýhování vajíčka: Vznik moruly Typy rýhování: Celkové - rovnoměrné (blastomery stejně velké) Částečné - rýhuje se jen cytoplazma Vznik blastuly Tvorba zárodečných listů - gastrulace Rýhování oplozeného vajíčka. vznik orgánů a tkáně ze zárodečných listů obratlovce Biology 6ed (Raven, Johnson, McGraw-Hill, 2002, ISB N 978-0073031208 ) Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978 -0 321 77565 8) Life - The Science of Biology 9ed (Sadava D, Heller HC, Hillis D Vlastnosti epitelů: buňky leží těsně u sebe; mezi buňkami je minimum mezibuněčné hmoty; buňky jsou polarizované; epitely mohou vznikat ze všech tří zárodečných listů
pluripotentní kmenové buňky. Buňky, které může vést k buňkám tří různých zárodečných listů. Kód deskriptoru: A11.872.700. Anatomi Tkáně vznikají již během embryonálního vývoje postupnou diferenciací buněk zárodečných listů - ektodermu, entodermu a mezodermu. Z původně tvarově i funkčně nerozlišených buněk se buňky diferencují v buňky určitých tkání Primární srdeční nádory. Maligní (zhoubné) nádory srdce mohou vzniknout z kterékoli srdeční tkáně, jsou velmi vzácné a vyskytují se většinou u dětí. Nejčastější jsou sarkomy (tj. nezralé nádory z embryonální - zárodečné tkáně, z které se v organizmu vytváří pojivo, svalstvo a cévy).. Přítomnost nádoru může signalizovat náhle vzniklé srdeční. všech tří zárodečných listů (ektodermu, entodermu a mesodermu), zároveň i do sebe sama. Markery pluripotence jsou např. Nanog, Oct 3/4. Jsou odvozené z embryoblastu blastocysty, tedy z raného stádia oplodněného vajíčka. První lidské ESC byly izolovány v roce 1998, naproti tomu myší již mnohem dříve - v roce 1981
Nádory dentálního původu tvoří zvláštní skupinu novotvarů, které se odvozují z primární dentální epitelové lišty. Mohou vznikat jak z ektodermální, tak z mezodermální části zubního zárodku nebo mohou obsahovat elementy obou zárodečných listů • přechod k vývoji ze tří zárodečných listů = Triblastica (ektoderm, entoderm + mezoderm) • prvoústí se označují jako α-řada Triblastik • typická dvoustranná = bilaterální souměrnost těla • vlivem jednosměrného pohybu tělo rozděleno na příď s nervovými a smyslovými zakončeními a zá 1. Fáze oplození, uhnízdění blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů; trvá asi 3 týdny; již koncem 3. týdne vzniká nervová trubice jako základ nervové soustavy. 2. Embryonální období; vytvářejí se základy všech orgánů; vzhledem k intenzivnímu růstu je v tomto úseku embryo velmi citlivé a vlive Tato prezentace se zabývá vývojem zárodečných listů a notogeneze a dále také charakteristikou jednotlivých tkání. V díle je též řešena histologie, embryologie, podobnost mezi embryonálním vývojem a tumorogenezí, pohlavní buňky a oplození. Též zde najdeme informace o tkáních
Podle intenzity zasažení jednotlivých zárodečných listů nacházíme postnatálně defekty v různých částech oční koule: V případě postižení mezodermu, ze kterého se vyvíjí cévnatka, dochází k nedostatečnému cévnímu zásobení a úbytku pigmentu. Výsledkem je hypoplazie cévnatky (cévnatka je bledá a ztenčená) K poškození očního bulbu dochází již kolem 30. dne embryonálního vývoje. Podle intenzity zasažení jednotlivých zárodečných listů nacházíme postnatálně defekty v různých částech oční koule: V případě postižení mezodermu, ze kterého se vyvíjí cévnatka, dochází k nedostatečnému cévnímu zásobení a úbytku pigmentu Z každého ze zárodečných listů vzniknou specializované tkáně, z nichž se vyvinou všechny další buňky, později základy všech orgánů a tkání. Vnější zárodečný list (odborně ektoderm) je základem pro nervový systém, kůži, oči a uši Deriváty zárodečných listů Ektoderm CNS, retina PNS Epidermis, kožní žlázy, mléčná žláza, adnexa - vlasy nehty Sklovina zubu Buňky neurální kristy Ganglia spinální, autonomní, Schwannovy buňky, melanocyty, dřeň nadledviny, meninx, svaly, vazivo a chrupavka / kost faryngeálních oblouků, denti
K ocasu pak vede nervový pruh. Radiata jsou zpravidla přisedlí nebo planktonní živočichové Další rozdíl mezi skupinami Radiata a Bilateralia: mezoderm U všech kmenů s výjimkou hub (Porifera) prochází embryo gastrulací za vzniků zárodečných listů (germ layers), ze kterých vznikají tkáně a orgány těla teratom, nádor obsahující zpravidla tkáně ze všech tří zárodečných listů ; tkáně jsou vesměs cizí místu, kde se nádor vyvinul. Teratoma biphyllicum teratom ze tkáně dvou zárodečných listů . Teratoma coetaneum teratom koetán
Skupina kmenů, jejichž buňky lze odvodit od tří zárodečných listů. Tělní symetrie bilaterální (někdy druhotně narušena). Významná cefalizace, rozlišení dorzální a ventrální strany, vznik orgánových soustav. Podle vyplnění prostoru mezi ektodermem a entodermem lze rozlišit Přednáška 1 Úvod do histologie _____ Tkáně HISTOLOGIE - nauka o struktuře a ultrastruktuře zdravých tkání a orgánů obecná histologie (stavba buněk a tkání) speciální histologie (mikroskopická anatomie - stavba - orgánů) Význam histologického vyšetření v medicínské praxi: onkologie, chirurgie hematologie patologie a soudní lékařství web stránka ústavu. Tkáň -Je to soubor buněk stejného tvaru, funkce i původu.Buňky jsou zde plně diferencované. Buňky tkání: a) fixní-jsou nepohyblivé,mají stálou polohu a vytvářejí síť na zachytávání mezibuněčné hmoty. b) volné- jsou pohyblivé, plavou v mezibuněčné hmotě. Koheze = soudržnost buněk - podmínka pro existenci tkání (výživa, kontakt, výměn iontů 135. Teorie zárodečných listů. 136. Vznik mezodermu teloblasticky. 137. Vznik mezodermu enterocoelně. 138. Diferenciace tkání z jednotlivých zárodečných listů. 139. Buňky a tkáně z ektodermu. 140. Buňky a tkáně z entodermu. 141. Buňky a tkáně z mezodermu. 142. Z jakých zárodečných listů jsou orgány? 143
Dermoidní cysty jsou rovněž typické pro přední mediastinum, mohou dosahovat velkých rozměrů, někdy až 20 cm. Mají měkkou konzistenci a jsou složeny ze všech tří zárodečných listů (ektodermu, endodermu a mezodermu). Nejčastějším příznakem je bolest vleže, po posazení její ústup zpracováno z prezentací od Hanela; polovina 1. prezentace (bez zárodečných listů :salineli, vločkovci, rybomorky, červomorky, výtrusenky
Rozeznáváme dvě formy nákazy: 1. vrozenou, kdy virus po překonání placentární bariéry prostupuje do embrya/plodu a podle pokročilosti těhotenství může způsobit závažné poruchy diferenciace zárodečných listů nebo již vyvíjejících se orgánových systémů Podle počtu zárodečných listů dělíme živočichy na: C) Diblastica - 2 zárodečné listy (ekto- a entoderm), žahavci. D) Triblastica - 3 zárodečné listy, vývojově dokonalejší, mohou být embryogeneze - formování zárodečných listů diferenciace buněk zárodečných listů - histogeneze morfologicky a funkčně shodné buňky epitely, svaly morfologicky a funkčně rozmanité buňky pojiva buňky základní buňky podpůrné Itid jdělá á í buňky specializovan
Diferenciace zárodečných listů Další vývoj je zakódován v genech, jednotlivé tkáně a orgány se vyvíjejí ze tří zárodečných listů: Z ektodermu vzniká nervová soustava, hypofýza, dřeň nadledvinek, smyslové epitely čidel, hladké svaly duhovky, sliznice nosu, část sliznice dutiny ústní, zubní sklovina, kůže a jej Ploténka entodermová je prvním ze zárodečných listů , který se vytvoří v průběhu 1.týdne vývoje. 7 dnů trvá proces začínající oplozením a končící časnou implantací blastocysty. Použitá literatura: Embryologie člověka - Prof. MUDr. E. Klika,Dr. S poruchy diferenciace zárodečných listů nebo již vyvíjejících se orgánových systémů. Důsledkem toho může být tzv. zarděnková embryopatie (Gregův syndrom). K nejzávažnějším poruchám vývoje embrya/plodu dochází při onemocně-ní těhotné v prvním měsíci gravidity. Nejtěžš Ploštěnci a Hlísti (a ještě pár podobných kmenů popsaných v této kapitole) patří mezi Triblastika (česky Trojlistí), což jsou živočichové vývojově pokročilejší oproti Diblastikám.Jejich těla se vyvinula ze tří zárodečných listů - ektodermu, mezodermu a entodermu - narozdíl od Diblastik, kteří se vyvinuli jen ze dvou U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy: nervová soustava je gangliová (ganglium je shluk nervových buněk). U hlavonožců vzniká splynutím komplexů ganglií jednoduchý mozek (avšak nejsložitější ze všech měkkýšů). vylučovací soustava (1, 2 nebo 4 ledviny metanefridiálního typu.
Společnými rysy neurokutánních syndromů je jejich vrozený charakter na základě poruchy diferenciace/dělení zárodečných listů v časném embryonálním období - především diferenciace neuroektodermu - tedy poruchy vývoje především neurální lišty. Neurální lišta se vytváří ve velmi časném embryonálním. Z jakých zárodečných listů vznikl AMNION? z ektodermu a mezodermu. z entodermu a mezodermu. z ektodermu a entodermu. Jakou funkci má CHORION (seróza)? vyživovací. sběr odpadních látek. ochranou. Čeleď: Aligátorovití - Jaké mají roztrum? krátké, tupé. protažené. krátké, ostré. K čemu slouží Jacobsonův orgán
Gastrula patří mezi vývojová stádia oplozeného lidského vajíčka a je tedy součástí embryonálního vývoje. Gastrula se vyvíjí z blastocysty, můžeme na ní rozlišit buněčné vrstvy a vnitřní dutinu a dochází u ní k diferenciaci tří základních zárodečných listů známých jako ektoderm, entoderm a mezoderm Vývoj intraembryonálního coelomu Somatický mezoderm + přilehlý ektoderm vytvoří tělní stěnu = somatopleura Splanchnický mezoderm s endodermem vytvoří stěnu embryonálního střeva = splanchnopleura Během 2. měsíce se embryonální coelom rozdělí do 3 tělních dutin: Perikardovou dutinu 2 pleurální dutiny Peritoneální. 4. týden po oplodnění neboli skutečné stáří zárodku. Zárodek se začíná výrazně měnit. Z plo chého, trojvrstevnatého tvaru vzniká válcovitý útvar se stále více zřetelným koncem hlavy. Nastává období přechodu od vzniku zárodečných listů k vytváření orgánů embrya (odborně embryonální organogeneze) Testem pluripotence je in vivo injekce ESC imunodeficitním myším a jejich diferenciace do všech 3 zárodečných listů, jež zahrnují střevní epitel (odvozený z entodermu), hladký a příčně pruhovaný sval (odvozený z mezodermu), neuronální a vrstevnatý dlaždicový epitel (odvozené z ektodermu) [27,51,63] zárodečných listů. 2. Parenchym - primitivní pojivo ploštěnců a kroužkovců. Je tvořeno velkými oválnými buňkami, které vyplňují prostor mezi pokožkou a střevem. Mezi nimi je základní polotekutá hmota
ně k vytvoření zárodečných listů a po nich k vzniku embrya se základy osových orgánů. Tento úsek vývoje je v embryologii označován jako . blastogeneze. Na něj navazuje obdo-bí zvané . organogeneze, během něhož se postupně vyvíjejí jednotlivé orgány a orgánové systémy Neboť ke každému z těchto zárodečných listů přísluší - v závislosti na vývojové historii• specielní část mozku • určitý způsob obsahu konfliktu • určité umístění v mozku • zcela určitá histologie • specifické mikroby příbuzné zárodečným listem a kromě toho má taky každá tzv. nemoc resp. SBS.
Je to fáze oplození (usazení blastocysty a vytvoření tří zárodečných listů), poté Embryonální období (vytvářejí se základy všech orgánů) a nakonec období Fetální kdy se dokončuje vývoj orgánových systémů a probíhá růst. NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ Takzvaná doba adaptace Diferenciace zárodečných listů. Vyvíjí se ektoderm - na povrchu, entoderm - uvnitř. V mnohých případech (tzv. Triblastica) vzniká současně mezoderm uložený mezi. Tím dosahuje zárodek stádia zvaného gastrula. Vznik zárodečných listů probíhá různým způsobem gastrulace podle typu blastuly embryogeneze - formování zárodečných listů diferenciace buněk zárodečných listů - histogeneze morfologicky a funkčně rozmanité buňky pojiva morfologicky a funkčně shodné buňky epitely, svaly buňky základní buňky specializované buňky podpůrn v těle samičky: vývoj do dvou zárodečných listů - zastevení vývoje - inkubace: zahřívání vlastním tělem . zárodečné obaly - amnion s plodovou vodou. allantois : umožnuje dýchán
Na základě názvů zárodečných listů tak Sheldon vytvořil tři primární komponenty, jejichž vzájemná kombinace hodnot (na stupnici 1-7) představuje trojčíslí somatotypu: endomorfie, mezomorfie, ektomorfie. Endomorfie jako první komponenta somatotypu reprezentuje predominanci vegetativního systému Teratomy jsou komplexní tumory skládající ze směsi tkání, často různých zárodečných listů a na různém stupni vývoje. Dále sem patří spermatocytární seminom, který je zpravidla benigní a jeho vlastnosti jsou jiné. Problematika je značně podobná patologii této skupiny v ovariu, je proto vhodné se ji učit společně Vznik mnohobuněčnosti u živočichů - začátek v prvohorách v kambriu - tělo člověka - bilion buněk - heterotrofní výživa, výskyt tkání - největší - plejtvák obrovský, nejmenší - výřníci sinciciální teorie vzniku - 1 buňka se začala členit přehrádkami > kolonie (syncicium = soubuní) koloniální teorie. Což takhle dát si špenát? Kyselina listová (latinsky acidum folicum) patří do obsáhlé skupiny vitaminů B.Jedná se o vitamin rozpustný ve vodě a někdy se také označuje jako vitamin B9. Název kyselina listová vznikl z latinského slova folium, což znamená list - a důvodem je, že tato látka byla poprvé izolována v roce 1941 z listů špenátu Slovo rakovina = karcinom (= anglicky: cancer) = zhoubný (maligní) epitelový nádor. Širší veřejnost někdy používá slovo rakovina pro jakékoliv zhoubné nádory (přitom se jedná pouze o zhoubné epitelové nádory) nebo toto slovo někteří lidé používají dokonce pro všechny nádory, čímž pak může docházet k příliš optimistickým závěrům o léčení. Nádor má.
obsahovat tkáně několika zárodečných listů (ekto-derm, endoderm, mezoderm). Podle toho, jsou-li přítomny složky převážně jednoho zárodečného listu nebo dvou či tří, hovoříme o monodermomu, bidermomu a tridermomu (Bednář et al., 2000). Teratomy lze dle vyzrálosti tkáňových struktu Teratom je vrozený tumor očnice, který obsahuje tkáně odvozené ze všech tří zárodečných listů. Vyskytuje se v různém stadiu difererenciace a zralosti. V maligním embryomu (silně anaplastický teratom) se vyskytuje velmi různorodá tkáň. Čím vyšší stupeň tkáňové diferenciace tumoru, tím větší tendence k rozovoji. Ze zárodečných listů vznikají později všechny tělní tkáně a orgány. Z vnitřní vrstvy (entodermu) se vyvíjí základ plic, jater, trávicího systému a slinivky břišní. Z mezodermu ( střední vrstvy) se vyvíjí kostra, svaly, ledviny, cévy a srdce
SCT je nádor obsahující tkáně pocházející ze všech tří zárodečných listů (ektoderm, mezoderm a endoderm), až v 50 % teratomy obsahují osifikovanou či kalcifikovanou tkáň, ale jsou známy tím, že díky přítomnosti všech tří zárodečných listů mohou obsahovat kteroukoli lidskou tkáň (různé druhy epitelu až po. Vývoj zárodečných listů. Notogenese. Diferenciace mesodermu a mesenchymu. Neurulace. Vývoj obličeje, nosní a ústní dutiny. Vývoj zubu. Mikroskopování preparátu vývoje zubu. /Sada X/ 14. Vývoj placenty, pupečníku a plodových obalů, jejich struktura, funkce a anomalie. Hemoplacentární bariéra Změnu mičudy na složitější struktury zárodečných listů si embrya zajišťují jednodušeji. Prostřednictvím formace, kterou vědci nazvali rozeta a která v blastocystě předchází vytváření onoho zmíněného, již dříve známého, zvonovitého útvaru. Rozeta je zpočátku jen taková jednoduchá, jako když dítě. ORGANOGENEZE zahájena intenzivním růstem zárodku, který začíná dostávat rysy dospělce dochází k diferenciaci buněk ( v souvislosti s vývojem zárodečných listů) dochází k protahování a ohýbání těla do určitého tvaru z jednotlivých zárodečných listů vznikají orgány 1) EKTODERM - z něj vzniká pokožka + její.
o vznik zárodečných listů a rozrůzňováním jejích buněk na tkáně o tvorba orgánů a výsledných tvarů zárodků a) rýhování vajíčka - rýhování oplozeného vajíčka je řetězcem jeho mitotických dělení - způsob rýhování je závislý na množství žloutkových rezerv ve vajíčku 5) Ontogeneze Růst a vývoj živočichů - srovnání růstu a vývoje, ontogeneze živočichů, oplození vajíčka, rýhování a vývoj zárodečných listů. Ontogeneze člověka: těhotenství, vývoj prenatální, porod, vývoj postnatální 2 zárodečných listů - ektodermu a mezodermu. Ten v důsledku morfogenetických pohybů umožňoval kontakt buněk různého ontogenetického půvo-du a tím vývoj specificky diferencovaných buněk a tkání. Výsledkem trvalého kontaktu (interakce) mezi strukturami a buňkami původu ektodermálníh vývoj až do stádia 2 zárodečných listů v těle samice, pak je vajíčko sneseno a vývoj pokračuje jen, když je vajíčko zahříváno (inkubace) vajíčko (žloutková koule + zárodečný terčík) postupně je obaleno bílkem, papírovou blánou, skořápkou (v děloze) Obr. 3: Stavba ptačího vejc V prvních dvou měsících těhotenství jde především o založení tří zárodečných listů, z nichž se dokonce 8. týdne vyvine zárodek. Zárodek v 8. týdnu se již podobá člověku, má utvořené všechny soustavy těla, oddělené prsty, patrný zevní genitál a oči přetažené jednolitým víčkem
Kategorie: Biologie Typ práce: Zápisky z hodin Škola: Masarykovo gymnázium, Plzeň, Petákova 2, Plzeň Charakteristika: Práce obsahuje zápisky z hodin biologie na téma ontogeneze živočichů, které jsou doplněné i o obrázky.Navíc je zde i organogeneze a typy tělních dutin Specifikem dětského věku jsou nádory smíšené, často ze všech 3 zárodečných listů. Histologická diagnóza je u dětských nádorů velmi obtížná a vyžaduje většinou použití řady specifických histochemických a histoimunologických metod, DNA analýzu a tzv. cytoflow-metrii velmi zhoubný nádor nezralých tkání všech zárodečných listů » embryom: embryonální >> vztahující se k embryu, zárodečný » embryonální: emendance >> oprava porušeného místa v textu, korektura » emendance: ementál >> nasládlý tvrdý plnotučný sýr s velkými oky » ementál: emergence >> Tumory ze zárodečných buněk jsou histologicky heterogenní s různým tkáňovým složením, stupněm zralosti a biologickým chováním. Teratomy vznikají z totipotentních zárodečných buněk, které prodělaly tkáňovou diferenciaci a vytvořily tkáně dvou nebo tří zárodečných listů
